Pro Šumpersko a Jesenicko, za které jsem kandidoval do Senátu ČR před třemi roky, jsem chtěl budovat již dlouhá léta proklamovaný tunel pod Hrubým Jeseníkem a zejména pak napojení na dálniční síť z Olomouce do Hradce Králové, právě s odbočkou na Jeseník a do Polska. Polská strana již své řešení dokončuje, ale opět mimo nás! Dálnici povede do Králicka na tzv. německou spojnici Wroclav - Vídeň. Také elektrifikace železniční tratě Olomouc – Hanušovice – Jeseník jsme se i přes dvouletou výluku tratě, přesněji 292 Šumperk - Jeseník – Krnov, nedočkali. A všechny tyto projekty mohly bít spolufinancovány Evropskou unií.
Druhá, ještě obsáhlejší část, je technická infrastruktura, tam se obce, jejich starostové, obecní rady i zastupitelé snaží - vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, na to vše se využily jak republikové, tak krajské dotace. Zbudovali se sběrné dvory, třídí se odpady do pronajatých popelnic, vytváří se bio-odpad atd.
Přetrvávají však problémy s energetikou - trafostanice, energetické vedení, komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení – mobilní spojení i produktovody. Vesnice Jesenicka a Šumperska jsou především hory se všemi jejich důsledky – vítr, sněhové vánice i bouře. To jsou tedy přetrhaná vedení, výpadky mobilních operátorů i rozhlasového a televizního vysílání.
V mnohých vesnicích je zaveden plyn, ale jsou i části vesnic – samoty 8 – 12 chalup, kam dosud nebyl přiveden plyn a někdy ani elektrický proud. A tady je další pole působnosti i právě rozvoj těchto osad pro jak zimní, tak letní rekreaci s čistým vzduchem atd.
Je velký problém, když napadne spousta sněhu, který rychle taje, nebo přijdou mohutné déletrvající deště. Tato část Moravy, spolu se stejnojmennou řekou, pramenící pod vrcholem Kralického Sněžníku, která, nemá na svém toku žádnou přehradu, k prevencím proti povodním slouží četné hráze a odlehčovací ramena, která by zachytila tyto spousty vod a využila ji jednak jako vodu pitnou, ale i k výrobě elektřiny. Jedinou velkou vodní elektrárnou je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Může být, ale i další – plánovaný kanál Dunaj – Odra – Labe, který bude potřebovat pro splavnění také vodu, anebo systém postupných elektráren, tak jak je tomu například na Povážské kaskádě na Slovensku.
Třetí – občanské vybavení. To zpravidla venkov měl a má vybudované, bohužel však ubývá jednak díky malé poptávce obyvatel prodejen se smíšeným zbožím, restaurací nebo kulturních středisek, tak z rozhodnutí vyšších míst i pošt, zdravotnických středisek a lékáren. Úbytkem osob na vesnicích se ruší i malotřídky, děti dojíždějí do střediskových obcí či měst. Venkov vymírá.
Ve vesnicích byly a jsou různá kulturní zařízení, knihovny, ba i kina, ale čas jde dál a i tato zařízení, která si vesnice zřídila v Akcích Z se méně a méně využívají, mnohde ruší či chátrají. Dnes jsou mnohé vesnice propojeny cyklostezkami, obnovena mnohá veřejná prostranství, víceúčelová hřiště, hasičské zbrojnice a jiná zařízení pro veřejný život v obcích.
Je potřeba, za pomoci dotací a dalších pobídek na venkově život udržet, podporovat fungování malých prodejen, hospod, nastartovat výstavbu startovacích bytů pro mladé nebo prodej levných pozemků pro výstavbu rodinných domů, ale i se snažit přilákat lékaře apod. Venkov musí být atraktivní pro život a ne určený k přežívání.
Venkov je příjemné místo pro žití, sám jsem se po 25 letech života ve velkých městech Československa vrátil na rodnou hroudu, pracuji v obecním zastupitelstvu již sedmým rokem a mohu srovnávat, jak při péči právě starostů a zastupitelstev se vesnice jejich přičiněním mění.