Odpovědi vedoucího kandidáta KSČM pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje Ludvíka Šuldy na anketní otázky ČTK o věcech, které se Olomouckého kraje bezprostředně dotýkají a o názorech a návrzích KSČM na jejich řešení.
Jaké projekty by měly být investiční prioritou kraje v nadcházejícím volebním období? A neohrozí krajské investice očekávaný výpadek daňových příjmů způsobený hospodářským poklesem kvůli epidemii koronaviru?
Investiční možnosti kraje jako takového jsou značně omezené, prioritou by tak nadále měly být rekonstrukce silnic II. a III. třídy a mostů ve vlastnictví kraje, jejichž kvalita je stále ve značně neuspokojivém stavu. Finanční prostředky by měly být směřovány i na podporu inovací a projektů s vyšší přidanou hodnotou stejně jako do rozšíření a navýšení kapacit domovů pro seniory a sociálních léčeben. Rovněž chceme do našeho kraje přitáhnout více turistů, takže budeme podporovat marketingové aktivity propagující kulturní, přírodní, historické bohatství Olomouckého kraje, ale i jeho volnočasové aktivity v ostatních krajích a v zahraničí. Zároveň by měla pokračovat nastavená dotační politika kraje, ovšem s určitými korekturami především v oblastech sportovních dotací a dotací směřujících do rozvoje venkova. Důležité je pokračovat i v rekonstrukcích historických památek ve vlastnictví kraje.
Prioritou kraje by mělo být dokončení dálnice D1, konkrétně obchvatu Přerova. Nejde jen o to ulehčit dopravě a ovzduší v Přerově, ale také konečně napojit plnohodnotně Olomoucký kraj na tuto páteřní republikovou dálnici. Neméně důležité je dobudování R35 Přerov – Olomouc - Hradec Králové. Jako klíčovou stavbu pro ekonomický rozvoj Jesenicka pak vidíme vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem. Kraj by měl rovněž dojednat se Správou železnic rekonstrukci některých nádraží například toho v Prostějově a modernizace, elektrifikace, železničních tratí a s ČD další modernizaci vozového parku, jímž jsou naši občané v rámci kraje přepravováni. Nejvyšší čas je dobudovat protipovodňová opatření na řekách Moravě, Bečvě a Odře a provádět pravidelnou údržbu všech toků a vodních nádrží sloužících k zadržení vody při bleskových povodních. To se stále nedaří. Budeme rovněž prosazovat zadání projektu pro zadržování vody na horním toku Moravy pro obnovu podzemních vod a přivaděče vody pro velká města Hané (Olomouc, Litovel, Mohelnice) i jako zdroj elektrické energie.
Samozřejmě jsme si vědomy i toho, že zcela určitě minimálně v příštím roce, dojde k výpadku daňových příjmů a některé tyto projekty mohou být ohroženy či minimálně odloženy, podle mého mínění však práce na jejich přípravě či dokončení by neměly být zastaveny. Naší snahou bude kraj nezadlužovat a snažit se spíše o vyrovnaný rozpočet, dluhů z minulých let, které kraj musí splácet je už nyní dost.
Olomoucký kraj nejvíce trápí doprava, týká se to především Přerovska. Jak se chcete zasadit o dobudování dlouho očekávané dálnice D1 kolem Přerova, která by propojila silniční síť mezi Ostravou a Prahou?
Jak jsem již zmínil, jde o jednu z našich hlavních priorit v příštím volebním období. Nedostavěná D1 způsobuje značné problémy v dopravě i znečistěném ovzduší v Přerově. Prvopočátek je však nutné hledat již v roce 1989, kdy Občanské fórum organizovalo protestní pochody nazvané Přerovský trojúhelník. Mimo jiné šlo o zrušení letiště Přerov a zastavení plánované výstavby obchvatu městem. Zastavení stavby obchvatu, který se měl realizovat od počátku roku 1990, znamenalo, že rozpočtované peníze – tehdy cca 300 miliónů korun se v rámci Severomoravského kraje přesunulo na výstavbu obchvatu Nového Jičína. Podle mých informací se těchto pochodů účastnila i současná senátorka paní Seitlová, která v té době pracovala na odboru životního prostředí Okresního národního výboru, a která dnes bojuje jak lvice za dostavbu dálnice a obchvatu Přerova (mimo jiné, projekt tehdejší je prakticky totožný s projektem dnešním). Další rána přišla s nástupem ministra dopravy za Věci veřejné Víta Bárty, který k již připraveným stavbám s kompletní stavební dokumentaci prohlásil, že je zastavuje, protože Morava je jeden velký kruháč. Takže obchvat Přerova mohl být v provozu již nejméně 25 let a sliby předchozích a následných ministrů dopravy vždy padly pod stůl. Nejprve se měla dálnice zahájit v polovině devadesátých let s dokončením do roku 2005, posléze 2012, poté 2019, dnes 2023. Dnes je dokončena první část, a to propojení D1 od Lipníka nad Bečvou do Přerova (což ještě umocnilo tranzit Přerovem – nákladní a osobní auta sjedou z dálnice a míří do centra). Chybí úsek Říkovice – Přerov, který bude zároveň obchvatem Přerova, je potřeba zdůraznit, že stavba Říkovice-Přerov musí být zahájena do roku 2021, kdy vyprší stavební povolení. Tato stavba naráží se na mnohá úskalí – nejdříve nespokojení občané místní části Přerova Dluhonic, kterým stát a město vyšlo vstříc řadou kompenzací a protihlukových opatření v hodnotě mnoha miliónů. Velkým problémem a komplikací je aktivita ekologických organizací, které několik let napadají vyjádření stavebních úřadů, podávají žaloby, které většinou prohrávají – a tím stavbu zdržují. V tuto dobu se řeší další odvolání ekologů.
Podle KSČM je jediným řešením přijetí nového stavebního zákona, který se ve vládě a Poslanecké sněmovně připravuje minimálně 5-7 let, který vyřeší nadřazenost celospolečenského zájmu nad mnohdy nereálnými požadavky jednotlivce či jednotlivců (podobný zákon mají v Německu). Dále možnost zasahovat do stavebního řízení pouze přímo dotčeným subjektům. Nemohlo by se proto stávat, že ekologický subjekt se sídlem v Brně negativně ovlivňuje dostavbu dálniční sítě kdekoliv na území republiky (podobně jako Německém zákoně – například dotčený ekologický subjekt je ten, co v místě výstavby má svou organizaci registrovanou minimálně 3 roky a tato organizace má minimální počet členů, například 10.) Snahou zvolených zastupitelů za KSČM bude prostřednictvím našich zástupců v poslanecké sněmovně prosadit přijetí tohoto zákona, aby došlo nejen k dostavbě tohoto obchvatu, ale rovněž, aby se celkově urychlilo stavební řízení v rámci ostatních důležitých dopravních staveb.
Budete podporovat prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje, největší moravské vodní cesty, které má stát stovky milionů korun?
Prodloužení Baťova kanálu je velmi kontroverzní téma, které má mnoho příznivců i odpůrců. Toho je si KSČM v Olomouckém kraji vědoma. Úvodem je také třeba poznamenat, že teprve bylo podepsáno memorandum mezi Olomouckým a Zlínským krajem o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Nyní začne fáze, kdy odborníci zpracují analýzy a studie, díky nimž budou moci samosprávy posoudit všechny varianty i přínosy a zápory uvažovaného prodloužení této vodní cesty, které má stát odhadem 1,7 mld. až 2,2 mld. Kč. Většina přímých nákladů by měla jít za státem a jím zřizovanými institucemi a nikoli krajem a obcemi. Ty by se následně měly starat o vybudovaný majetek, například přístaviště apod. Z mého pohledu je třeba rozhodnout na základě výsledků studií a nikoli na základě emocí. Na jednu stranu je důležité dále rozvíjet turistický ruch v Olomouckém kraji a splavňovat vodní toky na druhou je třeba brát ohled na životní prostředí, zda nedojde k nadměrnému odlivu vody z krajiny či narušení přírody a vodních zdrojů v důsledku zvýšeného turistického ruchu.