Poslanci ve „speciální škole“

21. 9. 2016

Věci je třeba řešit, a tak jsem pozval do svého obvodu členku Výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stínovou ministryni školství KSČM Gabrielu Hubáčkovou.

Po pracovním setkání na krajském úřadě s náměstkem hejtmana pro oblast školství Zdeňkem Švecem jsme společně navštívili Střední a Základní školu v Lipníku nad Bečvou, která vzdělává děti s mentálním postižením, autismem a dalšími vadami. Při jednání na Krajském úřadě v Olomouci jsme hovořili o tom, jak kraj zabezpečoval podmínky pro práci pedagogů a žáků v zařízeních, které spravuje.

Jen pár čísel: kraj, který má ve své správě 114 škol v končícím volebním období zajistil 520 mil. korun na investiční akce – především zateplení škol, opravy školských zařízení či na vybavení zařízeními nutnými pro polytechnickou a dovednostní výuku. Například pro Střední zemědělskou školu v Přerově uvolnil 3,2 mil. korun na nákup moderní zemědělské techniky. Na stipendia pro žáky technických směrů vynaložil ročně 7,3 mil. korun, a na podporu technických oborů ukončených maturitní zkouškou poskytl každoročně 1,7 mil. korun.

Návštěva školy v Lipníku nad Bečvou jen potvrdila oprávněnou kritiku jednání ministerstva školství k dříve pomocným a speciálním školám. Tuto „nekoncepci“ lze jednou větou nazvat likvidační. Škola, kde je 13 tříd se 102 žáky, 28 pedagogickými pracovníky se speciálním vzděláním (16 učitelů, 2 vychovatelé, 10 asistentů pedagoga) a 4 pracovníky nepedagogickými, a je vyhledávána rodiči v širokém okolí, se obává další budoucnosti. Nejlépe propracovaný systém snad na světě v práci s postiženými dětmi je likvidován. Násilná snaha zařadit děti do běžných školských zařízení přitom naráží i na odpor rodičů. V tomto školním roce nepožádal jediný rodič o přeřazení dítěte do běžné základní školy. Práce speciálních pedagogických pracovníků je velmi náročná. Věnují se jí s plným nasazením, což bylo vidět i na chodbách, v třídách či chráněných dílnách.

Opět jeden vypovídající údaj. Za posledních 10 let nešel žádný z žáků této školy po ukončení jedno či dvouletého učebního oboru na pracovní úřad, ale zapojil se plně do zaměstnání na úrovni své kvalifikace. Po zařazení do běžné školy tuto šanci ztratí. Nebude čas se mu věnovat v takové míře, jakou si jeho postižení zasluhuje. Byli jsme požádáni, abychom se v rámci legislativních iniciativ pokusili likvidaci podobných zařízení především v zájmu dětí zastavit.

Autor: 
Josef Nekl, poslanec Parlamentu ČR a kandidát do Zastupitelstva Olomouckého kraje
Zdroj: 
Oddělení pro komunikaci ÚV KSČM