Zaměstnavatelům a živnostníkům dosud chybějí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Nevědí například, za jakých podmínek a kdy budou mít na ni nárok.
Tyto informace úřady nezveřejnily, žádosti tedy ani nezačaly přijímat, řekl prezident Hospodářské komory (HK ČR) Vladimír Dlouhý. "Hospodářská komora samozřejmě mluví za podnikatelskou veřejnost. Ta je v silné tenzi," řekl Haló novinám poslanec Jiří Dolejš, stínový ministr financí za KSČM. "Je to rekce na pomalé naplňování toho, co vláda rozhodla. Některé zákony už přijaty byly, mám na mysli především kompenzaci mezd a ošetřovného. Čerpání je otázkou toho, kdy se je podaří zrealizovat. Pokud jde o peníze, které jsou na – řekněme - nepřímou podporu, tam se ty programy nyní zpřesňují. Ale firmy teď momentálně jako prioritu nemají bezúročné úvěry apod., ale především toky peněz, které kompenzují lidem to, že nepracují na plný výkon. Nouzový stav nutí lidi zůstávat doma a podvazuje koupěschopnou poptávku, nemají za co a ani kde utrácet. Podle toho, zda bude stav nouze prodloužen a v jakých parametrech, může dojít k dalším opatřením, ale teď musíme vycházet z toho, co bylo schváleno," uzavřel Dolejš.
Firmy čekají na kurzarbeit
Z nového bleskového šetření mezi téměř 1400 živnostníky a firmami v Hospodářské komoře podle Dlouhého mimo jiné vyplývá, že dvě pětiny zaměstnavatelů hodlají využít tzv. kurzarbeit, protože mají významné problémy s odbytem. "Ačkoliv vláda schválila toto opatření už před týdnem, jak a kdy mohou zaměstnavatelé pomoc získat se možná dozvědí teprve v úterý." uvedl Dlouhý.
Komora podle něho měla připomínky k návrhu kurzarbeit, který předpokládal, že zaměstnavatel bude i z náhrad mezd odvádět sociální a zdravotní pojištění. "Znamenalo by to, že z každé stokoruny, která bude poskytnuta jako kompenzace zaměstnavateli, on hned zpátky odvede 34 korun. My jsme navrhovali použít třeba 1,5 násobku průměrné mzdy, a s tím snížit, zrušit nebo odložit odvody na určitou dobu - tří až šesti měsíců. Případně odvodit kompenzaci náhrad od superhrubé mzdy - tam by se snad nemusely ani ty odvody odkládat nebo rušit," uvedl Dlouhý. Dodal, že podle informací z rána návrh kurzarbeit, tak jak ho bude předkládat ministerstvo práce a sociálních věcí vládě, připomínky komory do určité míry respektuje.
Propouštění se blíží
HK ČR dále upozornila, že v těchto dnech se budou tisíce zaměstnavatelů rozhodovat, zda budou propouštět zaměstnance. Skoro polovina zaměstnavatelů už byla nucena poslat své zaměstnance na tzv. home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Skoro třetina podniků také vyčerpala veškeré své finanční rezervy. Každá čtvrtá firma přestala platit svým dodavatelům. "K propouštění zatím přistoupilo sedm procent respondentů - v restauračních službách je to ovšem 17 procent a v cestovním ruchu 14 procent firem," uvedl Dlouhý. O propouštění podle něho do budoucna uvažuje také až 35 procent firem ve zpracovatelském průmyslu.
Co se už schválilo a co to bude stát
Státní rozpočet - Sněmovna schválila a prezident Miloš Zeman podepsal navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Příjmy rozpočtu tak proti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Hlavní změnou u výdajů je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 miliardy korun na operativní využití k řešení dopadů šíření koronaviru. U příjmů ministerstvo financí počítá s poklesem daňových příjmů o 55,7 miliardy korun kvůli omezení výkonu ekonomiky.
Dovoz a nákup zdravotnického materiálu - Dosud ministerstvo financí uvolnilo na nákup ochranných prostředků asi pět miliard korun, z toho nejvíce pro ministerstvo vnitra, 2,3 miliardy, a pro ministerstvo zdravotnictví 2,2 miliardy. Ministerstvo vnitra požádalo na konci týdne o uvolnění dalších čtyř miliard korun na nákup ochranných pomůcek, ministerstvo zdravotnictví bude požadovat tři miliardy korun. Tyto výdaje umožní novela zákona o státním rozpočtu.
Kurzarbeit - Ministerstvo práce žádá vládu o šest miliard korun z vládní rozpočtové rezervy na kurzarbeit. Peníze by se měly využít na příspěvky na mzdy ve firmách, na které dopadla nařízená omezení kvůli šíření koronaviru. Kurzarbeit obsahuje program na podporu zaměstnanosti s názvem Antivirus, který má bránit propouštění kvůli koronavirové krizi. Zahrnuje pět druhů příspěvků od státu na mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb.
Přímá podpora - Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině tohoto měsíce řekl, že vláda by mohla poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, z toho 100 miliard korun jako přímou podporu. Vláda také chce vyplácení 15 000 korun měsíčně po dobu trvání opatření těm osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které jsou nařízeními vlády postižené. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) bude chtít, aby podobný příspěvek dostali i lidé pracující na dohodu.
Program půjček COVID - Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) minulý týden schválila první žádosti o bezúročné úvěry v programu COVID I v objemu 90 milionů korun. Firmy půjčky nejčastěji využijí k úhradě mezd, nájemného, nákladů na energie nebo pořízení zásob. ČMZRB postupně zpracovává další žádosti, obdržela jich přes 3200 přesahujících deset miliard korun. Do programu COVID I vláda vyčlenila pět miliard korun, stejně jako do jeho druhé fáze COVID II. Do pokračování byly přizvány komerční banky a podnikatelé budou mít díky tomu k dispozici půjčky kolem 30 miliard korun. Ručit za půjčky bude stát prostřednictvím ČMZRB. MPO připravuje třetí pokračování programu COVID. Na záruky by měl stát vyčlenit dalších deset miliard korun.
Zemědělství - Vláda uvolnila 3,3 miliardy korun na udržení potravinové soběstačnosti ČR pro ministerstvo zemědělství. Další peníze směřují do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pomoc podnikatelům v zemědělství s úvěry. Celkem tak bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na oba programy vyčleněno 4,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy.
Pojištění - Podle vládního návrhu, který již podepsal prezident Miloš Zeman, stát odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku. Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně nebudou muset hradit půl roku zálohy na zdravotní pojištění. Úlevou v hrazení záloh přijde veřejné zdravotní pojištění až o 8,5 miliardy korun.