Sloučení ministerstva dopravy s ministerstvem obchodu a průmyslu je podle předsedy ÚV KSČM, místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa přijatelné pouze jako krátkodobé řešení. Navíc jde podle něj o krok, s nímž kompetenční zákon nepočítá.
Filip to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
V pondělí kvůli zakázce na informační systém k dálničním známkám skončil ministr dopravy Vladimír Kremlík, nahradil jej vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude Havlíček oba resorty řídit až do konce funkčního období současné vlády.
To se předsedovi komunistů nelíbí. »Nezpochybňuji to, že ministr Havlíček v této chvíli řídí resort dopravy, do voleb je ale ještě dlouhá doba,« prohlásil Filip. Krátkodobě to je podle něj přijatelné, dlouhodobě to považuje za přetížení konkrétního člověka. »Den má jenom 24 hodin, i kdyby pan ministr vůbec nespal, tak oba resorty mají před sebou obrovské úkoly,« dodal Filip.
O situaci chce už tento týden jednat s premiérem, nevyloučil, že kvůli záměru ponechat Havlíčka v čele obou resortů vyvolá dohodovací řízení k toleranční smlouvě. Filip uvedl, že by mohl výhrady premiérovi vyjádřit na jaře při jednání o rozpočtu na příští rok.
»Já s tím nesouhlasím, ale není to předmět naší dohody o toleranci. Musel bych v rámci nějakého dohodovacího řízení, které máme uzavřeno v dohodě o toleranci, říct, že například v dubnu, v březnu, při tvorbě státního rozpočtu se mi nejeví, že dostatečně vyjednáváme jednotlivé kapitoly, a ty už jsou součástí dohody o toleranci a pak mohu říct, je to pro mě podmínka. Toho se chystám využít,«řekl Filip.
Na ministerstvu by měli být kompetentní lidi
Místopředseda ANO, předseda poslaneckého klubu hnutí Jaroslav Faltýnek je sice přesvědčen, že Havlíček je schopen oba resorty zvládnout, nicméně vzhledem k tomu, že ČSSD i KSČM s tím nesouhlasí, nedokáže říct, zda Havlíček skutečně povede ministerstvo dopravy až do voleb. »Je to kompetence premiéra, nesouvisí to s kompetenčním zákonem,« zdůraznil Faltýnek. Hlavním úkolem Havlíčka je podle něj restrukturalizace úřadu. »Uzpůsobí strukturu tak, aby byla z jeho pohledu a z pohledu pana premiéra pro resort funkčnější,« řekl.
S tím, aby oba resorty vedl jeden ministr, nesouhlasí ani předseda Pirátů Ivan Bartoš. »To nemůže řídit jeden člověk, jsou tam rozjeté velké projekty, které se musí efektivně řídit,« prohlásil.
Neočekává, že by restrukturalizace vyřešila problémy, s nimiž se resort dopravy potýká. Dopravě by podle něj spíše prospělo mít na ministerstvu kompetentní lidi. »Když chcete něco řídit, tak tam musíte mít lidi, kteří tomu rozumějí,« míní Bartoš.
Filip uvedl, že od Havlíčka očekává důkladnou analýzu řídicích systémů na ministerstvu dopravy a jejich změnu. »Je to komplikované ministerstvo, a proto si myslím, že bez změny kompetenčního zákona to není tak jednoduché,« řekl šéf komunistů.
Měnit kompetenční zákon není podle Faltýnka rok a tři čtvrtě před volbami vhodné. Debatu v současné době nepovažuje za smysluplnou. »Jsou jiné priority,« uvedl.
Také podle Bartoše jsou nyní před vládou a před poslanci jiné úkoly, než slučování ministerstev. »Debatu o kompetenčních změnách bych nyní neotevíral, jsou před námi jiné úkoly,« uvedl.
Filip souhlasí s tím, že jsou tady silné priority, které je třeba řešit, ale to podle něj mohou řešit jednotliví ministři. »Na druhou stranu není možné říkat, že kompetence budeme řešit podle toho, kdo kde sedí,« uvedl. Upřesnění kompetencí je podle něj důležité, je třeba, aby se tím zabývala např. legislativní rada vlády.
Americká reakce je nemístná
V Otázkách se diskutovalo také o návrhu na zavedení digitální daně, který minulý týden poslanci podpořili v úvodním kole. Podle Faltýnka by digitální daň pro internetové firmy v ČR mohla začít platit ještě letos. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle Bartoše by měla činit tři až pět procent.
Rozpočet podle Faltýnka letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. V dalších letech by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.
Se zavedením daně nesouhlasí USA, kde řada internetových firem sídlí. V reakci na přípravu zákona zástupci Washingtonu pohrozili ČR protiopatřením vlády USA. Podobný spor vedou Spojené státy i s Francií, která má tříprocentní digitální daň. »Americkou reakci považuji za nemístnou,« uvedl Filip.
Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.