T. Kaláb: Významná válečná výročí už v lednu

25. 1. 2020

V polovině ledna roku, v němž proběhnou oslavy 75. výročí vítězství nad hitlerovským Německem, si Evropa připomněla dvě významná válečná výročí. Zatímco u sousedů na Slovensku to byla smutná vzpomínka na pětasemdestátileté výročí vypálení obcí Ostrý Grúň a Kľak, kde esesáci povraždili obyvatele včetně dětí, v Rusku vzpomínali na okamžik naděje pro obyvatele obléhaného Leningradu. Po týdenních těžkých bojích v rámci operace Jiskra se na pátý pokus potkali 18. ledna 1943 vojáci Leningradského a Volchovského frontu, čímž byla prolomena nacistická blokáda tohoto těžce zkoušeného města.

Připomeňme několik méně známých faktů. Během války umíralo v Leningradu stokrát víc obyvatel denně než v mírových časech. Známý je příděl 125 gramů chleba. Méně známý je fakt, že i přes tristní podmínky obyvatelé města, kteří sami umírali hlady, poskytli celkem 144 tun krve pro vojáky na frontě. To vše připomenul na setkání s pamětníky současný nejvýznamnější leningradský rodák, prezident Ruska Vladimir Putin. Byl zde raněn jeho otec, na Piskarjovském hřbitově je pochován jeho starší bratr. Osobní rozměr jeho účasti na vzpomínkových akcích dokládá i položení květů u mohyly číslo 27.

Je možná příznačné, že na Slovensku se v podání nejvyšší představitelky státu jen prázdně žvanilo, kdežto v Petrohradě se hledaly konkrétní formy, jak stále zmenšujícímu se počtu vetránů Velké vlastenecké války pomoci. Příkladem může být třeba podpora projektu organizace Všeruská lidová fronta spočívající ve spuštění mobilní aplikace k již probíhajícímu projektu „Pomoc veteránům“, který byl spuštěn v říjnu loňského roku.

K letošnímu výročí také ruský prezident avizoval otevření Centra archivních dokumentů, fotografických a filmových materiálů o druhé světové válce. Právě díky těmto pravdivým primárním zdrojům Rusko „zavře nevymáchaná ústa“, která si pouštějí na špacír ve jménu aktuálních politických zájmů někteří evropští představitelé. Toto centrum se stane nejlepší odpovědí všem, kteří se vehementně snaží přepsat historii.

„Vypadá to, jak by lidé neuměli číst ani psát, jako by oči neměli, když se přijímají rezoluce bez ohledu na to, co ve světě proběhlo,“ rýpl si Putin do Evropského parlamentu, který dal ve známé rezoluci Sovětský svaz na roveň hitlerovského Německa co do rozpoutání válečného konfliktu. Jenže ve výsledku europoslanci očerňují nikoli Rusko, ale pouze sami sebe.

Od památného prolomení blokády Leningradu do jejího plného ukončení uběhl ještě více než rok. Ten byl vyplněn mnoha útoky na nepřítele, těžkými boji, novými oběťmi. Ale tou dobou už naděje na konečné vítězství byla vystřídána naprostou jistotou.

Autor: 
RNDr. Tomáš Kaláb, předseda Vlasteneckého sdružení antifašistů Prostějov