Český důchodový systém je v nerovnováze, tvrdí nová zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. K rovnováze podle ní může vést jen zvýšení sociálních odvodů, nebo zvyšování věku odchodu do důchodu. Druhou cestu KSČM jednoznačně odmítá.
Ministerská zpráva říká, že mladí ze systému v budoucnu na penzích dostanou o 41 procent peněz víc, než do něj odvedou. Aby byla soustava vyrovnaná, musely by se odvody blížit 40 procentům místo nynějších 28 procent, anebo by se musel zvyšovat věk odchodu do důchodu tak, aby člověk pobíral důchod v průměru čtvrtinu života.
Stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová si nemyslí, že zpráva přináší něco nového. "Zmíněné disproporce jsme si vědomi, a proto také dlouhodobě podporujme zvyšování sociálních odvodů, které by bylo kompenzováno daňovými úlevami. Tímto způsobem se dá stávající průběžný systém stabilizovat. Naopak jednoznačně odmítáme zvyšování věku odchodu do důchodu. Nejde jen měřit průměrnou délku života a mechanicky z ní odříznout poslední čtvrtinu. Je třeba vnímat, v jakém stavu, ať už psychickém nebo fyzickém, lidé reálně třeba v 70 letech jsou. Nikdy proto zvýšení důchodového věku nepodpoříme," řekla Haló novinám Aulická Jírovcová.
Také Maláčová rozmrazení odmítá
Díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd jsou od roku 2017 roční příjmy z odvodů do systému vyšší než vyplacená částka na penze. Do budoucna se stárnutím společnosti ale výdaje porostou a saldo se bude postupně zvyšovat. Nejvyšší podle zprávy bude kolem roku 2060, kdy by za nynějšího nastavení mohlo dosáhnout asi 4,8 procenta HDP. V dnešních hodnotách to je asi 270 miliard korun. Díky odsouvání věku tak, aby penze zahrnovala čtvrtinu života, by propad mohl být nižší. Činil by 3,9 procenta HDP. Pokud by se věk a nástup do penze dál odsouval tak, aby člověk byl na odpočinku čtvrtinu života, rozdíl důchodu a odvedené částky by ze 41 procent klesl na 27 procent, tvrdí zpráva.
Věk pro odchod do penze se v ČR každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) však růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla.
Nerovnováha hlavně u žen
Podle zprávy je u mužů za nynějších pravidel budoucí vyplacená penze jen o několik procent vyšší než odvedené pojistné. U žen celkový důchod převyšuje odvedenou částku zhruba o 85 procent. Za rozdílem je to, že s malými dětmi zůstávají doma matky a v době rodičovské do systému peníze neodvádějí. Doba péče se jim ale do nároku na důchod započítává. Ženy pobírají penze také déle. Zatímco senioři v průměru dostávají důchod asi 18 let, seniorky asi 23 let. Ženy zase ale mají nižší částky. Loni to bylo v průměru o 2407 korun měsíčně méně. Víc jim tedy ve stáří hrozí chudoba.
Na starobní důchody se nyní vydává necelých sedm procent HDP, kolem roku 2060 by se podíl měl dostat na 12,6 procenta. ČR má v EU podle zprávy výdaje spíš nižší, jejich růst bude ale nadprůměrný.
Na potřebu změn důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a zvládl v budoucnu početnou generaci Husákových dětí ze 70. let, poukazuje Národní rozpočtová rada. Maláčová před nedávnem ve Sněmovně řekla, že svůj návrh s pěti až deseti parametrickými změnami nynějšího systému představí na podzim. Už dřív uvedla, že ČR zásadní reformu nepotřebuje, neumí ji ani pořádně připravit a potřeba je hlavně průběžné přizpůsobování důchodové soustavy stárnoucí společnosti.