Ústavní soud a KSČM proti nemravným exekucím

9. 4. 2019

Současná legislativní podoba exekucí náleží k nejzvrhlejším projevům novodobé kapitalistické éry v naší zemi. Už jen samotný princip spočívající v tom, že dlužník je srážen do dluhového bahna povinností platit navíc vykořisťovatelskou odměnu soukromého exekutora, který na dlužnících vydělává, je zvrhlý jako kapitalismus sám.

Dříve nebylo výjimkou, že dlužník kupř. jízdného za černou jízdu MHD s dluhem v řádu stokorun musel v exekučním řízení zaplatit částku téměř 20 tisíc Kč, aby uspokojil bezednou kapsu soukromého exekutora. Přestože postupně došlo k určitým legislativním úpravám, naprosto nepřijatelná podstata soukromých exekucí zůstává nezměněna a exekuční postupy jsou nelidské, drakonické, odporující mravnosti i zdravému rozumu. Exekuce nezřídka dopadá i na mladistvé či dokonce děti, důchodců postižených exekucí jsou desetitisíce.

Částečné zmírnění všemocnosti exekutorů bylo dosaženo prostřednictvím judikatury Ústavního soudu, který vytvořil doktrínu posuzování platnosti spotřebitelské úvěrové smlouvy referenčním kritériem dobrých mravů, přičemž rozpor s dobrými mravy může být nejen v lichvářském úroku, ale i v množství smluvních pokut k tíži dlužníka. Dle dosavadní judikatury Ústavního soudu byla smlouvy v rozporu s dobrými mravy, pokud byla formulářová, spotřebitel neměl možnost ovlivnit její obsah a nevýhodná ujednání, úvěr byl zajištěn biankosměnkami či smluvními pokutami více než 30 % z dlužné částky již za prodlení v řádu jednotlivých dnů.

Nálezem III. ÚS 4129/18 z letošního února Ústavní soud podmínky neplatnosti úvěrové smlouvy dále rozšířil. Kromě zpřísnění požadavku dobrých mravů formuloval povinnost poskytovatelům úvěrů zkoumat splátkové možnosti svých klientů. Dle stanoviska Ústavního soudu je cílem poskytovatelů nezřídka jen dosažení vlastního zisku prostřednictvím realizace nepřiměřeného zajištění původního dluhu, přičemž platební neschopnost ohrožuje nejen samotného dlužníka, ale i společnost jako takovou. Ústavní soud tak správně dovodil, že úvěrové společnosti jsou začasté raději, když dlužník není schopen svůj dluh splatit, neboť pak mohou uplatnit drancující podmínky smluvních pokut a dalších vykonstruovaných částek k tíži klienta v rámci exekuce.

Jakkoliv jsou korekce úvěrových podmínek optikou dobrých mravů správnou cestou, samy o sobě zdaleka nestačí. Jediným prostředkem nápravy je úplné zrušení soukromých exekucí a návrat této agendy do rukou státu a úředních vykonavatelů. Právní úprava jako u nás není běžná ani v jiných státech EU, a je důsledkem zcela asociálních pravicových vlád Topol-Nečas-kalouskovských minulé dekády. Nepochybně žádoucí by bylo též prosazení maximální výše úrokové sazby a smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách na úrovni EU, podobně jako by měla být zakotvena kupř. evropská minimální mzda. KSČM patrně zůstane mezi našimi politickými stranami v boji o zakotvení těchto pravidel osamocena. Voliči usilující o skutečné změny směřující ke kvalitě života tak mají jednoduchou volbu.

Autor: 
Richard Pokorný, kandidát do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)
Zdroj: 
Haaló noviny, 4. 4. 2019