Věřili byste, že střední škola, která se pyšní řadou úspěchů ve své dlouholeté historii může stát na pokraji zrušení svého úspěšného oboru? Díky byrokratickému a necitlivému přístupu zřizovatele – Olomouckého kraje.
Ale popořádku. Před 117 lety, v roce 1900, vzniká v Přerově 1. česká dvoutřídní chlapecká škola na Moravě – Veřejná obchodní škola gremiální. Její název se postupně měnil, od původního po Obchodní akademii v 30. letech minulého století, Nižší a Vyšší hospodářskou školu po II. Světové válce, Střední ekonomickou školu a ekonomickou školu od 70. let minulého století až po dnešní opět Obchodní akademii a jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky. Názvy se měnily, ale cíl zůstal stejný. Připravit pro hospodářství české republiky kvalifikované střední kádry se zaměřením na ekonomiku, plánování, účetnictví a dnes i zahraniční obchod. Vedle úspěchů jednotlivých žákyň a žáků v různých odborných, talentových a vědomostních a sportovních soutěžích byla Obchodní akademie od roku 2011 vyhodnocena zařazením do TOP 10 v studentské odborné činnosti jako jediná střední odborná škola z Moravy, či na 1. místě v hodnocení státních maturitních zkoušek v oboru Ekonomické lyceum a na 2. místě obor Obchodní akademie v pořadí nejúspěšnějších SOŠ v Olomouckém kraji. A pak zařehtal zmíněný byrokratický šiml. Protože Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se rozhodlo, a v mnoha případech správně, omezit lycea jako součást našeho státního školského systému především v rámci všeobecného vzdělávání – já tomu rozumím omezit přebujelý počet gymnázií a napřít pozornost na podporu odborných a technických směrů. Odbor školství kraje si to vysvětlil jinak – když zrušit lyceum, tak v Přerově na „ekonomce“. I když svým zaměřením není všeobecné a vedle ekonomických předmětů se zaměřením na zahraniční obchod vyučuje základní světové jazyky, ale i například japonštinu. (Vedle povinné angličtiny slaví dnes na této škole úspěch jako druhý jazyk ruština). Díky úniku této informace z krajského úřadu se vzedmula opravdu silná vlna odporu z řad učitelů a rodičů školy, ale také stejně silná vlna solidarity těch, kteří mohou i ze svých politických pozic rozhodnutí kritizovat a pokusit se je zvrátit. Bylo to doslova napříč jak se říká politickým spektrem, nechyběly ani komunisté v Zastupitelstvu Olomouckého kraje i Statutárního města Přerova. Máme totiž neblahé zkušenosti z likvidace středního školství ve městě Jana Ámose Komenského a Jana Blahoslava, kteří zde působili na Bratrské škole. Za posledních 10 let likvidace Středního odborného učiliště elektrotechnického se zaměřením na silnoproud – vychovávalo odborníky pro ČD, ČEZ, jaderné elektrárny. Dále zrušení Střední zdravotní školy v Přerově, ve městě s nemocnicí pro spádovou oblast 100.000 lidí. Sloučení Střední pedagogické školy s Gymnáziem Jana Blahoslava a zrušení třídy. Díky odporu rodičů a žáků měla být tato třída opět obnovena na úkor Obchodní akademie. Vždy zdůvodněno „ekonomikou provozu“. Vše je na dobré cestě. Podle příslibu projedná Rada Olomouckého kraje 2. října povolení třetí třídy na Obchodní akademii se zaměřením na zahraniční obchod s rozšířenou výukou jazyků a oproti lyceu s vyšší hodinovou dotací odborných předmětů a delší odborné praxe. Počkáme si, zda bude slib dodržen. Obava pedagogů, že v listopadu dostanou 15 % přidáno na platě a během 3 let jich třetina přijde o práci je snad zažehnána.
I na tomto příkladu se ukázalo, že když lidé táhnou za jeden provaz pro dobrou věc prosadí se i proti mocenskému aparátu. Nikdo v Přerově nechce, aby mladí lidé utíkali jinde, protože se jim omezuje přístup ke vzdělání. Nikdo nechce Přerov jako místo podnikání s bídou, ale jako město s perspektivou pro své občany. To je ale jiný příběh, související s dopravní obslužností a životním prostředím.